Štetl Fest oživil vypálenou synagogu
Letošní pátý ročník festivalu židovské kultury v Brně – ŠTETL FEST (26. – 30. srpna) oživil vypálenou synagogu, oslavil 100. narozeniny Arnošta Lustiga a zval na výlety i mimo moravskou metropoli. Účastníci objevovali historické stopy židovství v Brně i jeho současnou podobu. Podnikli komentované procházky a prohlídky, workshopy, přednášky, koncerty a divadla nebo zavítali na tradiční židovskou tržnici.
Středobodem festivalu byl letos prostor bývalé Velké synagogy, kterou němečtí nacisté vypálili a srovnali se zemí v březnu 1939. Po válce byla přilehlá ulice U Synagogy přejmenována na Spálenou. Ve čtvrtek 27. srpna se ulice ke svému historickému názvu slavnostně vrátila a přibyl tam automatický přehrávač mluveného slova i hudby – poeziomat s tematickými nahrávkami. Přehrává vzpomínky pamětníků, liturgické zpěvy, archivní materiály i texty současných literátů inspirované zdejším geniem loci. Následovala premiéra autorského představení Identita, které vzniklo speciálně pro tento prostor. Inspirované je osobními příběhy několika generací a jejich vztahem k židovským kořenům. Na pomezí performance a dokumentu propojuje divadlo, autentické vzpomínky a zvukové prvky.
Na spáleništi se v dalších dnech konala sváteční šabatová večeře u dlouhého stolu, přednášky, koncerty nebo tradiční nedělní židovská tržnice s hudbou, izraelskou gastronomií i programem pro rodiny s dětmi. Budovu vypálené Velké synagogy symbolicky oživila venkovní videoprojekce.
Ke svým židovským kořenům se v programu vrátily i slavné brněnské vily: např. v Löw-Beer přednáškou o izraelské gastronomii s ochutnávkou, do vily Stiassni přišli zájemci na výstavu výtvarnice Ivy Vodrážkové. Viděli deset textilních artefaktů inspirovaných tradičními synagogálními oponami chránícími svitky tóry. Vodrážková je vytvořila pro české a moravské synagogy zdevastované v obdobích německého Protektorátu Čechy a Morava nebo za socializmu.
Z hudebních koncertů lze zmínit slovenský Mojše Band Electro v Kabinetě múz, jeden z nejvýraznějších projektů středoevropské world music scény. Klezmerové tradice propojuje se současnou experimentální, elektronickou i klubovou hudbou. V Divadle Husa na provázku vystoupilo izraelské trio Malox, které rovněž aktualizuje klezmerovskou tradici, tentokrát ale v rytmu rock’n’rollu a elektroniky. Na děti se zaměřila řada workshopů ve vile Löw-Beer, v Divadle Husa na provázku si pod vedením ilustrátora Vojtěcha Šedy vytvořily vlastního komiksového hrdinu. V zahradách tří známých vil byla v pátek pátrací hra Dynastie k objevování významných židovských rodin, které spoluvytvářely moderní Brno.
Přitahovaly též Štetl výlety
Nově zrekonstruovaná vila Placzek v Alexovicích (dnes součást Ivančic u Brna) i někdejší tamní textilka Scene, ivančický židovský hřbitov či vznikající Schindlerova Archa – Muzeum přeživších v bývalé továrně rodiny Löw-Beer v Brněnci. Tam všude zval ŠTETL FEST na komentované prohlídky i další doprovodný program. Zájemci tam vyrazili i speciálně vypravenými ŠTETL BUSY.
Arnošt Lustig 100
Letos v prosinci by spisovatel Arnošt Lustig oslavil 100. narozeniny. Vzpomínku mu ŠTETL FEST věnoval už s předstihem: ve spolupráci s Nadačním fondem Arnošta Lustiga připravil celodenní program, který zakončila projekce filmu Můj fotr a jeho nejob. Setkání s historií jako živou součástí přítomnosti nebylo nostalgické gesto, ale způsob, jak znovu porozumět městu a jeho příběhům a tichým zákoutím.
Přijelo též pět významných židovských rodin, které zásadně formovaly podobu města i širšího regionu. Rodina Placzek představuje výraznou duchovní a intelektuální linii, od zemských rabínů Abrahama a Barucha až k fyzikovi Georgu Placzkovi, jehož jméno rezonovalo ve světě moderní vědy s osudovou naléhavostí. Společně se vydali do Ivančic a Alexovic, kde jejich odkaz připomenula nová publikace a pokládání Kamenů zmizelých. Setkání s potomky rodiny Löw-Beer, rodiny významných průmyslníků a mecenášů zvalo do vil v Brně i Svitávce. V Brněnci za války fungovala textilní továrna spojená se jménem Oskara Schindlera. Po kvalitních vlněných kobercích z produkce rodiny Fuhrmann chodil kdysi celý svět, což si účastníci připomenuli výstavou v zahradě vily Löw-Beer, kterou od jejího původního majitele, továrníka Moritze Fuhrmanna, později zakoupil Alfred Löw-Beer. Rodina Kohn vlastnila prosperující brněnskou cihelnu, jejíž historie otevírá otázku majetku zabaveného nacisty a jeho složitého navracení. O dramatické příběhy spojené s konfiskacemi a restitucemi se podělili i potomci rodiny Stiassni, kterou si spojujeme s elegantní meziválečnou architekturou a obdobím moravského textilního Manchesteru. Téma osudů zabaveného židovského majetku od roku 1939 se do festivalové dramaturgie explicitně promítlo v besedách, přednáškách i v živém vydání podcastu Přepište dějiny.
Odborný blok byl ve spolupráci s evropskými paměťovými institucemi, mj. s Židovským muzeem v Praze, Centrem paměti a dialogu Bubny, Muzeem dějin polských Židů POLIN ve Varšavě a Centrem pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války i dalších paměťových a muzejních institucí z Polska a Německa.
