Janáček Ensemble představil skladatele 20. století

Komorní soubor Janáček Ensemble se soustřeďuje na prezentaci komorních skladeb převážně skladatelů 20. století, zejména Leoše Janáčka a jeho brněnských žáků a jejich skladby dává do souvislostí se světovou tvorbou. V úterý 20. června 2023 se konal v aule JAMU koncertní večer, ve kterém členové souboru, pedagogové JAMU a zkušení profesionálové, účinkovali společně se studenty JAMU. Koncert dirigoval i moderoval vedoucí souboru Janáček Ensemble Vít Spilka.

Soubor koncertuje již 10 let, jeho první vystoupení bylo 29. dubna 2013 v Křišťálovém sále Staré radnice a od té doby má za sebou mnoho úspěchů. Předností souboru je, že se dokáže přeměnit na různěčetná uskupení a představit tak publiku pestrou škálu dramaturgie komorního repertoáru.

Večer 20. června zazněly v první polovině koncertu skladby brněnských skladatelů, nejprve Dalibora Spilky, otce dirigenta a vedoucího souboru, s názvem Rozmarné léto – věta pro hoboj, klarinet a fagot (1984). Hráli Arseny Menkov hoboj, Tomáš Kraus – klarinet a Roman Novozámský – fagot. Skladba nepostrádala instrumentální barevnost, hravost a tématickou nápaditost a volně navazovala na dílo Vladislava Vančury. „….Úvodní téma klarinetu rámující celou skladbu jakoby stylizovalo lenivě plynoucí čas letní prvorepublikové plovárny na malém městě, rytmické schválnosti a krkolomnosti odehrávající se často v nepravidelných taktech jakoby byly líčily humorné, ale mnohdy i směšně dojemné příběhy postav Vančurovy literární předlohy…( viz program).

Druhou skladbou bylo Divertimento pro dechové kvinteto (1941) brněnského skladatele Viléma Petrželky. Žák Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka  a profesor skladby na brněnské konzervatoři a na JAMU, zde potvrdil muzikantskou invenci a smysl pro barevnou souhru. Jedná se o čtyřvětou skladbu, 1. Moderato espressivo uvádí téma flétna a přebírají ho a proměňují ostatní nástroje, 2. Alegro agitato zahajují lesní roh a fagot, načež pokračuje prolétání ostatních nástrojů, utichajících v diminuendu, 3. Andante sostenuto zahajuje lesní roh úderným motivem a přidávají se klarinet a fagot s tanečním rytmem, další hornové téma je zpěvné, podbarvené ostatními nástroji. 4. Vivo je v rychlém tempu, lidové téma má janáčkovský charakter. Účinkovali Kristina Vaculová na flétnu, Arseny Menkov na hoboj, Tomáš Kraus na klarinet, Roman Novozámský na fagot a Karel Hofmann na lesní roh.

Po přestávce se k profesionálním hudebníkům přidali studenti JAMU, Tereza Šmídová na housle, Ariana Suleiman Shakh na violu, Nikita Ruzhavinskii na violoncello a Jozef Smutný na kontrabas, aby společně provedli Nonetto č.2 (1959) Bohuslava Martinů. Je to jedna z jeho posledních skladeb, kterou napsal k 35. výročí Českého noneta, to ji však v Praze provedlo již o měsíc dříve, 15. září 1959. Bylo to v klubu Svazu československých skladatelů, k uctění památky skladatele, neboť Bohuslav Martinů zemřel před tím 28. srpna ve švýcarské nemocnici.

Skladba je třívětá, Poco allegro zahájila horna spolu s klarinetem a hobojem, odpovídaly jim housle, ale horna nad všemi dominovala. Naříkavé téma fagotu přešlo do společného svižného muzicírování. Zahájení druhé věty Andante patřilo violoncellu a houslím, přidal se fagot s hobojem a téma vrcholilo zpěvnou hornou. Vášeň přinesla viola, flétna nostalgii, housle se přidaly zpěvným motivem, který nejprve hoboj a následně všichni přivedli k závěru. Třetí věta Allegretto přinesla svižné tempo smyčců, na ně navázaly dechy a všichni si pak vzájemně předávali téma, aby skladbu ukončili zpěvně, ve tříčtvrtečním rytmu.

Koncerty v aule JAMU mají vždy pohodovou a domácí atmosféru a vedle abonentů a fanoušků sem chodí i rodiny s malými dětmi, které pocházejí z hudebního zázemí. I děti kolem dvou let jsou při koncertech velmi ukázněné a zaujatě poslouchají a nevadí jim ani soudobá hudba, spíš se zdá, že naopak jejich vnímání konvenuje. Edukativní charakter koncertů je sice vedlejším, ale užitečným efektem. Tak tomu bylo i na tomto koncertě, kde dvouletého Šimona fascinoval kotrabas a projevil přání si ho odvézt domů. Tak kdo ví, jak se to za pár let vyvine, jestli právě v této chvíli začal růst příští posluchač Hudební fakulty JAMU a budoucí profesionál.             

Autor článku:
Fotografie:
Archív JAMU