Kdo trpí schizofrenií – brněnská divadla, nebo spíš brněnská kulturní politika?

Kdo trpí schizofrenií – brněnská divadla, nebo spíš brněnská kulturní politika?

Historie brněnských divadel je slavná. Před válkou nebyla televize, ani internet, přesto se o brněnských hercích vědělo, neboť zde byla poslední hranice, odkud se nastupovalo do síně slávy. Z Brna se šlo už jen do Prahy a do Národního divadla. Téměř všichni bardi, ke kterým se nábožně vzhlíželo, prošli brněnskými scénami.

Proč ten minulý čas? Je tomu dnes jinak? Zdá se, že ano, že paradoxně dnes v době televize, filmu a internetu je vlastně jedno, kde herec působí. I angažmá v Brně, či jakémkoli jiném působišti, nebrání tomu, aby se herec uplatnil ve kterémkoli médiu. Je tedy o to více ale důležité, že někam patří, že patří do společenství divadelníků, kteří působí v nějakém prostoru, který utváří charakter divadelní práce a vyjádření. Ten prostor není samoúčelný, ten prostor žije spolu se souborem a s lidmi, kteří ho zase zpětně utvářejí, Génius loci, chtělo by se říci.

Proto není jedno, kde soubor a jeho lidé pracují. Proto není jedno, jestli mají kontinuitu vývoje a jestli mají představu, za kterou směřují. Ovšem představa může být různá, ale představa, že budou v jedné budově působit dva soubory, to je představa schizofrenní.

Nebo to nevadí? Mohou například v jednom bytě bydlet dvě rodiny? Jeden den jedna, druhý den druhá? Budou si sem zvát své přátele na střídavé návštěvy? Budou zde vychovávat své děti – obecenstvo – na přeskáčku? Jeden týden jeden soubor – druhý týden druhý? A co obecenstvo? Bude si to pamatovat, kdy a kdo? A kdo je vlastně kdo, a kdo ke komu patří?  A kdo je tu vlastně doma a kdo je tu na návštěvě?

Divadlo Reduta je scénou Národního divadla v Brně, která je veřejnoprávním divadlem a má svoji koncepci a dramaturgii, která doplňuje činnost hlavních souborů – činohry, opery, baletu. Divadlo Bolka Polívky je soukromou scénou, která stojí na produkci svého protagonisty a z poloviny produkce je stagionou, tedy produkci představení dováží odjinud. Tyto dva diametrálně odlišné světy se mají nyní setkávat na jedné scéně a prezentovat se publiku, aniž by měli spolu cokoli společného?

Výsledkem může být jen schizofrenní vztah k publiku i k sobě navzájem. V každém případě by to mohl být experiment hodný teatrologického a kulturologického zkoumání. Jestli je ale vhodné, brát si k takovému experimentu jako rukojmí nejen divadelní soubor, ale i brněnské publikum, to je zásadní otázka. Odpovědět by měl především zřizovatel divadla, tedy Město Brno, který nese zodpovědnost vůči svým občanům, za jejichž peníze Národní divadlo v Brně provozuje. A má právo zřizovatel k takovým experimentům, aniž by si položil otázku, co vlastně do budoucna způsobuje a hlavně aniž by ji zodpověděl? Nemá právo brněnská veřejnost vědět, jaká je koncepce divadelnictví v tomto městě ze strany zřizovatele? A má do toho vůbec co mluvit?  Není to věc veřejná?

Autor článku:
Fotografie:
Archív Národního divadla Brno

Štítky

2023 agrotechnika Alžběta II. amatéři anketa archeologie archeoskanzen architektura armáda armáda ČR astronomie balet básně básník benefice bezpečnost bible Bitva u Slavkova Boskovice Brno Česká filharmonie Česká národní banka Česká televize České Budějovice Český rozhlas Brno cestování Chorvati činohra cizinci ČTK Czech Press Photo design děti diskuse divadlo Divadlo Barka Divadlo Bolka Polívky Divadlo Husa na provázku Divadlo na Orlí Divadlo Polárka Divadlo Radost dobrovolní hasiči doprava dražba ekonomika elektro entomologie exkurze festival Filharmonie Filharmonie Brno film finance folklór fotografie fotožurnalismus Glosa Grand Prix Grand Prix Brno HaDivadlo handicapovaní hantec happening hasiči Hasičský záchranný sbor historie Hodonín hokej Horácká galerie hrad Veveří hrady a zámky hudba hudba Janáček inovace JAMU Janáček Janáčkova akademie múzických umění Janáčkovo kulturní centrum jazyky jazz jubilant jubilantka kabaret Karel Ouroda Klub Leitnerova kniha kočky komedie Komorní opera HF JAMU koncecrt koncert konference kosmonautika kritika květiny labutě léčba lidové umění lidové zvyky literatura Literatura kniha lodní doprava Luhačovice Lysice Magistrát města Brna Masarykova univerzita maso maso uzeniny medailon Mendelova univerzita městská část Městské divadlo Brno mezinárodní ocenění Mládež móda moderní technologie monografie Moravská galerie Moravské zemské muzeum Moravští Chorvaté motosport Motravské zemské muzeum muzeum Muzeum města Brna muzikál nábytek Náměšť nad Oslavou Napoleon Národní divadlo Brno národopis Nejvyšší soud nekrolog nová výstavba Nové Město na Moravě nové technologie novinář obrana obuv obytné automobily ochotníci opera osobnost osobnosti památka památky Památník památník holocaustu Pamětníci pieta pietní akt podcast podnikání poetická kavárna poezie politika potravinářství pozvánka Praha právo přednáška přehrada příroda Radio Proglas Rakousko recenze řemesla Romové Rovnost rozhovor samospráva sborový zpěv sbory dobrovolných hasičů senioři show školství Slavkov-Austerlitz slavnostní akt Slovensko sociální politika sociální problematika sociální tematika soutěž soutěže Špilberk Sport startup stavebnictví strojírenství Syndikát Syndikát na výletě Syndikát novinářů jižní Moravy Taneční konzervatoř Brno technická památka Technické muzeum technologie televize Tip na výlet tramping učňovské školství Ukrajina umělecká fotografie umělecké školství Ústavní soud Václav Havel válka Vánoce Věda věda a technika veletrhy Veletrhy Brno Velikonoce Velká Morava Věstonická venuše vila Löw-Beer víno vodní hospodářství Výlet výročí Vyškov Vysoké učení technické výstava výstaviště výtvarné umění vzdělávání vzpomínka zdraví zdravotnictví zemědělství životní prostředí Zoo Brno žurnalistika