Rozverná a trochu vážnější, prostě Dvě vdovy
Milá, přívětivá, příjemná… a další podobné přívlastky možno přisoudit nové inscenaci Smetanovy opery Dvě vdovy na scéně Divadla na Orlí, které znáte pod zajímavou zkratkou DNO. Divadlo má profesionální technické parametry a také profesionální parametry umělecké. Vždyť účinkující sólisté i sólistky mají za sebou bohaté zkušenosti, obvykle z konzervatoře a samozřejmě ze studií na Janáčkově akademii múzických umění, jejímž studentům tato moderní divadelní scéna od roku 2012 slouží.
Dvě vdovy nedosahují takového kvasu na jevišti jako Prodaná nevěsta, přesto je to opera ze života, má nikoli naivní milostnou zápletku. Je to konverzační salónní komedie a zároveň komedie z venkova. Bedřicha Smetanu zaujala stejnojmenná francouzská komedie (Les deux veuves) Féliciena Mallefillea na jevišti Prozatímního divadla. Požádal překladatele hry Emanuela Františka Züngela o libreto pro zpěvohru. První verze má větší množství recitativů, snad proto nebylo dílo přes počáteční úspěch přijato s nadšením. Premiéra se konala ve Prozatímním divadle 27. března 1874. Byla poslední operou, kterou Smetana ještě slyšel. Na podzim onoho roku zcela ohluchl a v říjnu se musel vzdát v Prozatímním divadle funkce kapelníka. Přesto operu přepracoval, snížil množství recitativů, nová verze zazněla v roce 1878.
Mladí inscenátoři v Brně spojili obě verze. Recitativů není příliš, ani málo. Dirigent Ĺubomír Zelenák v programu k inscenaci říká: „Naší snahou bylo podpořit dramatický potenciál této opery. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že dokomponované veršované recitativy v druhé verzi jsou kompozičně i dramaticky slabší a s dílem jakoby nesouvisející. Navíc se nám dostaly do rukou originální texty mluvených dialogů v próze z první verze opery. S nimi jsme se rozhodli pracovat, přičemž podobu hudebních čísel zachováváme ve shodě s definitivní dnes běžně uváděnou verzí.“
Ke krásnému uměleckému zážitku zásadně přispěly (na druhé premiéře v neděli 19. března) Tereza Gazárková v roli veselejší vdovy Karolíny a Veronika Zaplatilová jako vážnější a opatrnější Anežka. Jejich soprány příjemně znějí i v poměrně zvučném orchestru, navíc Veronika má skvělou mimiku. Své role nastudovaly obě jako absolventský výkon. Postavu Ladislava Podhájského skvěle vyzpíval i zahrál hostující tenorista Tadeáš Janošek, častý potlesk na otevřené scéně patřil také Denisu Zjatikovi coby hajnému Mumlalovi. Neztratil se ani další tenor Petera Gáče v roli Toníka a soprán Karolíny Pohankové, která ztvárnila Lidunku. Připomenu jen, že v titulních rolích alternují Katarína Haščáková (abs. výkon), Ekaterina Krovateva a Zuzana Čurmová (abs. výkon) s Hanou Cupákovou. V dalších rolích Vilém Cupák, Simeon Hána a v roli Toníka František Sliž s Pavlem Janečkou, Adriana Pružincová a Šárka Neprašová v postavě Lidunky. Sborové a taneční scény obstarává venkovská mládež, kterou ladně i vtipně rozpohybovala hostující Kateřina Prášková.
Absolvující, nicméně již zkušená režisérka a vystudovaná operní pěvkyně Jana Tajovská Krajčovičová vtělila do inscenace množství pěkných nápadů, gagů. Předehru nechává nejdříve zaznít pod prázdným jevištěm, pak vidíme stínohru „pytláka“ a postupně korzují další postavy. Mladí pěvci pod jejím vedením dobře zvýrazňují svoje city. V inscenaci také cítíme soulad režie s autorkou scény, když režisérka chválí „citlivou symbolickou scénu z naddimenzovaných květů, které souzní s celým konceptem a dynamicky podtrhují vnitřní jednání postav.“ Scénografka Tereza Jančová nejprve ukáže povadlé velké květy (napočítal jsem jich čtyřiadvacet) visící v zadní části jeviště. Postupně se některé z nich mírně i maximálně rozevírají podmalované výraznou hudbou či jednáním postav. Je to velmi působivé. Stejně jako pěkné slušivé kostýmy z dílny Lenky Jungwirt. Titulní postavy jich vystřídají více. Obsah opery Dvě vdovy nabízí mnohá témata, od způsobu života přes rovnost žen a mužů až po kontrast mezi salonem a vesnicí.
Dvě vdovy stále žijí. Jen připomenu, že byly uvedeny začátkem září 2022 v pražském přírodním divadla v Šárce (symbolicky) u příležitosti přebírání českého předsednictví v Radě Evropské unie od Francie (odtud původ libreta) a koncem roku předávání žezla Švédsku, kde Smetana prožil více než pět šťastných let. Režírovala Renée Nachtigallová. V ostravském divadle Antonína Dvořáka uvádějí Dvě vdovy od června 2022 v režii Rocca. Známe ho z působení v brněnské opeře, svůj pseudonym Rocc zvolil jako poctu docentce Marii Mrázkové, své profesorce herectví na JAMU. Ona také vytvořila choreografii ke Dvěma vdovám v roce 1962 na scéně Komorní opery JAMU, od té doby až do nynější premiéry tam tuto operu neuvedli. Pak že nic nesouvisí s ničím…
