Skvělý představitel romantických barytonových postav a přemožitel kanálu La Manche
V pondělí 18. března 2024 oslavil svoje významné životní jubileum – 75 let – Richard Haan, sólista opery Národního divadla Brno v letech 1983-2001, v současné době stálý host.
Narodil se v Košicích a hudba a zpěv ho provázely již od dětství – otec hrál na lesní roh v operním orchestru v Košicích, matka byla členkou operního sboru v témže divadle.
V září 1972 se stal členem operního sboru Státního divadla v Brně a po roce přešel do operního sboru Národního divadla v Praze. Tady se pěvecky vzdělával u sólisty Reného Tučka a zdokonalil se tak, že po úspěšně vykonaném konkurzu nastoupil jako sólista v roce 1974 do operního souboru divadla v Ústí nad Labem, kde působil až do roku 1982. Již první rolí – Escamilla v Bizetově Carmen – zaujal pěveckým i hereckým výkonem obecenstvo i odbornou kritiku, která hodnotila nejen jeho krásně znějící, sytý baryton, ale i muzikální projev a atraktivní zjev. Ve svém prvním angažmá mladý talentovaný pěvec získal jevištní zkušenosti, stal se pěvcem širokého repertoáru a svým přístupem ke každé studované roli přesvědčil, že je perspektivním sólistou této operní scény.
V ústecké opeře nastudoval Richard Haan řadu rolí českého a světového repertoáru, ve kterých přesvědčil pěvecky i herecky. Ze současné operní tvorby nastudoval úspěšně velkou roli Petra Voka z opery Zuzana Vojířová J. Pauera a zvláště upoutal svým sytým barytonovým témbrem i muzikálností jako slavný španělský malíř Goya ve stejnojmenné opeře J. Boháče. Vytvořil také náročnou postavu Scarpia v Pucciniho Tosce a v postavě Porgyho z Gershwinovy slavné opery Porgy a Bess, kde podal nejucelenější hereckou a pěveckou kreaci svého ústeckého angažmá, jež mu umožnilo nevšední tvůrčí vývoj a úkoly, na nichž doslova rostl od role k roli. Ztvárnil zde také náročnou roli Bludného Holanďana ve stejnojmenné opeře R. Wagnera, pro kterou je svým jevištním zjevem i hlasovými dispozicemi přímo předurčen. Velkého úspěchu v této roli dosáhl na brněnském jevišti a také ve Smetanově divadle v Praze, kde zpíval v premiéře za náhle onemocnělého sólistu Národního divadla A. Švorce. Inscenace byla rovněž převzata televizí. V lednu 1996 hostoval v americké Virginii, kde rovněž vytvořil tuto neobyčejnou operní postavu.
V roce 1982 přechází do Olomouce již jako zkušený sólista a jeho první rolí je pěvecky a herecky náročná postava v opeře současného estonského skladatele E. Tamberga Cyrano de Bergerac. V málo známé opeře G. Bizeta Lovci perel, která byla uvedena také na brněnském operním jevišti, zpíval Zurgu, kde se výborně vyrovnal s technickými nároky role, bezpečně zvládl bez obtíží její okrajové tóny (podobné, jako má Gounodův Valentin, u nás však v transponované verzi), napsané pro vysoký francouzský baryton. Olomoucké angažmá uzavřelo další Haanovu uměleckou etapu a nastínilo další umělecký vývoj a růst.
Na scéně brněnské opery se Richard Haan objevil v roce 1981, kdy hostoval v roli Vladislava ve Smetanově Daliboru. Do brněnského operního souboru (od roku 1983 na poloviční úvazek) ho přivedl režisér Václav Věžník, s nímž spolupracoval již dříve, a svěřil mu roli Paola v Simonu Boccanegrovi G. Verdiho. V témže roce nastudoval roli Gadeirose v Atlantidě brněnského skladatele K. Horkého a Dona Giovanniho ve stejnojmenné opeře W. A. Mozarta (1983, obnovená premiéra 1991). V této „opeře všech oper“ odvedl velký výkon. Pojal titulní postavu jako „drama démonické vášně“, nepostrádající rysy tvrdého, místy až cynického svůdníka, pro nějž má nejen hlasové, ale i fyzické a pohybové dispozice. Ve Verdiho operách Nabucco (kterého již zpíval 550x) a Macbeth vytvořil titulní postavy, jejich vysokou pěveckou profesionalitu umocňoval navíc zralý herecký projev. Zcela odlišnými verdiovským postavami pak byly titulní Rigoletto a zejména pozoruhodně herecky ztvárněný Jago v Othellovi. Z dalších operních postav světového repertoáru, kde plně využil rozsáhlé polohy svého hlasu, noblesu, gradující až v démoničnost to byl Scarpia v Pucciniho Tosce, zaskvěl se i jako znamenitý Mefistofeles v Gounodově Faustovi a Markétce a jako cynický Eugen Oněgin ve stejnojmenné opeře P. I. Čajkovského. I v dalších operních postavách přesvědčuje profesionálním přístupem – Carlos di Vargas ve Verdiho Síle osudu, Lord Enrico Asthon v Lucii di Lammermoor G. Donizettiho, Renato v Maškarním plese G. Verdiho a Falstaffa téhož skladatele, kterého nastudoval s velkým úspěchem v Národním divadle v Bratislavě. Dále to byl Amonasro, etiopský král ve Verdiho Aidě, Georges Germont v Traviatě téhož skladatele, Carlo Gérard v opeře U. Giordana Andrea Chenier, Marcel v Pucciniho Bohémě, Rodrigo, markýz Posa z Verdiho opery Don Carlos. Jednou z životních rolí Richarda Haana byl jedinečný Jochanaan v Salome R. Strausse. Tuto ojedinělou operní postavu ztvárnil tak, že působila charismaticky nejen po herecké, ale také po pěvecké stránce.
Richard Haan zpíval také v operách B. Smetany, A. Dvořáka a zejména Leoše Janáčka. Zpíval roli Revírníka z Příhod lišky Bystroušky, v této postavě přesvědčil znamenitým pěveckým a hereckým projevem s výraznou dikcí a psychologickým prohloubením postavy. Jeho Revírník je skvělý v epilogu, v průběhu děje a zvláště v závěrečné scéně, kde se vyznává ke své lásce k přírodě a životu. Zpíval také noblesního Jaroslava Pruse ve Věci Makropulos a v další Janáčkově opeře Z mrtvého domu ztvárnil postavu „politického“ Alexandra Petroviče Gorjančikova, kterého výrazně odlišil od ostatních vězňů svým chováním a lidským, chápajícím přístupem.
Richard Haan slaví úspěchy i v zahraničí a kromě operního zpěvu se věnuje i koncertní činnosti – je vyhledávaným sólistou v kantátách a oratoriích. V současné době působí R. Haan v pražských operních divadlech, kde ztvárnil řadu vynikajících rolí. V Národním divadle si zopakoval roli Revírníka v Příhodách lišky Bystroušky, zpíval titulní roli Hamleta v opeře A. Thomase ve Státní opeře Praha, Sebastiana v Nížině E. d´Alberta a skvěle ztvárnil postavu Jana Mathise ve Weisově opeře Polský žid, která byla také vysílána televizí.
Richard Haan patří k předním operním pěvcům – toto významné postavení mu umožnil jeho krásně znějící baryton, muzikálnost, herecký talent, atraktivní zjev a v neposlední řadě i odpovědný, vysoce profesionální přístup ke svěřeným úkolům. V roce 2011 obdržel cenu Thalie za roli Sebastiana v opeře Nížina.
V současné době působí jako stálý host v Severočeském divadle opery a baletu Ústí nad Labem, kde zpívá Přemysla ve Smetanově opeře Libuše, Escamilla v Bizetově Carmen, Nabucca ve stejnojmenné opeře G. Verdiho a Amonasra v Aidě téhož skladatele.
Richard Haan je ale znám i jako vynikající sportovec – svou pěveckou a fyzickou kondici si udržuje sportovním dálkovým plaváním a účastí na otužileckých soutěžích po celé republice. V létě plave maratónské tratě na 10 i 15 km, překonal Gibraltarský průliv a vstoupil i do vod kanálu La Manche, který v roce 2005 překonal. Otužilecký sport mu pomáhá zvyšovat kondici a má příznivý vliv i na jeho hlasivky.
