Temple  Fair k roku Draka 2024

(Moje postřehy z dalšího zajímavého festivalu)

Není tomu tak dávno, co jsem v Brnožurnálu psal o zajímavé akci zahraničního původu (MAKER FAIR Prague 2023), jejíž tradice se začala rozvíjet také u nás, především v některých velkých městech a do Brna zavítala již počtvrté. Vzpomněl jsem si na to, když jsem o letošním prvním únorovém víkendu navštívil akci s podobně znějícím názvem. Tentokrát to však byl TEMPLE FAIR VE ZNAMENÍ DRAKA.

Také tato velká kulturní akce má svůj původ v zahraničí a u nás již před několika lety slibně zapustila své kořeny. Je však více zakotvena v historii, tradicích a prodchnuta nehmotným kulturním dědictvím, přičemž integruje daleko více prvků lidského života a přírody. Souvisí s příchodem nového lunárního roku, který si připomínají každoročně lidé nejen v Asii, ale po celém světě, často ve velkých městech, kde žijí početné asijské komunity. Je tomu tak proto například i v Paříži či v Praze.

Ve dnech 10. a 11. února se ve velkém pražském obchodním centru Europark  mohli sejít přátelé Číny a Číňané žijící v  České republice, aby si slavnostně připomněli příchod Roku draka. Návštěvníky očekával především zajímavý pódiový kulturní program. Dále pak to byly tematicky zaměřené stánky, rozmístěné v přízemí a v prvním patře centra.  Nebyla zde sice možnost zařadit v rámci programu nějaký větší hostující soubor, jako tomu bylo v některých předchozích letech v Obecním domě, Kongresovém centru, nebo  Křižíkových pavilonech, avšak výsledek tohoto umístění jen potvrzoval dobrý nápad organizátorů. Tato významná akce mohla být pro širokou veřejnost uspořádána tentokrát bezplatně a formou TEMPLE FAIR VE ZNAMENÍ DRAKA. Myslím, že to ponese s sebou i určitou přidanou hodnotu. Poskytovatel prostor, tedy obchodní centrum, bude nadále a možná více navštěvováno nejen těmi obvyklými, ale také novými zákazníky, protože každý se rád vrací na místo, kde ho potkaly hezké zážitky. To je také můj případ. A kromě toho si budu ještě dlouho pamatovat i snadnou dostupnost tohoto obchodního centra městskou hromadnou dopravou, což znamená jet metrem „A“ od „muzea“ na konečnou stanici, kterou je Depo Hostivař a odtud jen několik dalších stanic, opět na „konečnou“ (OC Štěrboholy),  například autobusem č. 208.

Čínská kong-fu, čajová show.

Ale vraťme se opět do místa setkávání s tradicemi spojenými s příchodem nového lunárního roku: Mladí sympatičtí moderátoři Jaroslav, Xiaoqian a David, zde v trojjazyčném provedení (česky, čínsky, anglicky) postupně seznamovali diváky s jednotlivými částmi programu, v němž vystupovali společně interpreti několika národností a různých věkových kategorií, kteří dokonale zvládali své role.

Asi nejvíce mě zaujaly uvítací novoroční tance, konkrétně  Dračí tanec, který se krátce nesl i celým areálem a Lví tanec, který zůstával na jevišti, přestože ho dva „velcí lvi“ téměř celé zaplňovali.  Hezký byl však také například lidový tanec Jarní březen nebo klasický tanec Nad rybníky. Zajímavé pro diváky bylo předvedení skvělé baletní kombinace moderního tance ve vlastním podání dvou studentek různých národností. Na pódiu také proběhly módní přehlídky čínských oděvů cheongsam.

Protože se dlouhodobě zajímám o hudbu interpretovanou čínskými umělci, vždy si rád poslechnu takové melodie, s jakými jsem se setkal i zde. Byly jimi například sólo na klarinet Jasmín a melodie hraná na tradiční nástroj guzheng, vzdáleně podobný velké mnohostrunné kytaře, Návrat rybáře při západu slunce. Velký zájem vzbudila u diváků Čínská kung-fu čajová show, přičemž nabídku takto připraveného čaje uvítalo zvláště mnoho přítomných dětí. Spíše sportovními prvky v programu byla ukázka výkonnostního cvičení Yijin Jing spjatého s tradiční čínskou medicínou (TČM) a cvičení Wushu .

Po odeznění pódiového programu proběhla prohlídka tematických stánků. Zde se návštěvníci dále mohli seznamovat s tradiční čínskou kulturou, svitkovými obrazy, TČM, ukázkami gastronomie a mnoha dalšími aktivitami. Byla zde předváděna některá čínská tradiční řemesla, kaligrafie, gastronomické speciality, návštěvníci se mohli zapojit do čajového obřadu. Bylo možné si prohlížet a vyzkoušet čínské tradiční kroje a pořídit z toho na památku fotografii, zúčastnit se aktivity „malování švestkových květů“ a mnoho dalšího.    

Jako někdejšího pedagoga volného času mě velmi potěšilo, že se zde objevily i nabídky k vhodnému naplňování volného času, takže nechyběly konkrétní možnosti zápisu do sportovních kurzů, nebo informace o možnostech jazykového studia apod. Na této zajímavé kulturní akci jsem si také ještě více uvědomil, že hodnotné kulturní prvky mohou spojovat lidi různých národností, vést je k vzájemnému porozumění, být pro ně zajímavou edukací, přinášet jim radost a stát se pro ně důstojným společným vykročením do dalšího roku.

Autor článku:
Fotografie:
Autor. Na snímku nahoře Lví tanec.