Za ruskou klasikou na Ženitbu

K vydařené inscenaci činohry Národního divadla Brno

Nabídku brněnských divadel obohacuje od premiéry v pátek 22. března inscenace Gogolovy Ženitby. Na scéně Mahenova divadla díky skvělé interpretaci ožívají nádherně napsané postavy klasické ruské komedie. Nikolaj Vasiljevič rozehrává do absurdit nerozhodného stárnoucího muže, jenž dospěl k názoru, že by bylo dobré se oženit. Jenže…, a o to právě jde. Legrace od začátku do konce.

Režisér Štěpán Pácl obsadil všechny role velmi šťastně. Bedřich Výtisk (nerozhodný nápadník Podkolesin) a Tereza Groszmannová (nevěsta Agáta) jakoby přišli rovnou z 19. století. Diváka ihned zaujmou nápadné paruky zdůrazňující absurdní situace. Některé herce v první chvíli jen těžko poznáte. Nejnápadnější a trochu vyšší, nicméně slušivou paruku vymyslela nevěstě Agátě výtvarnice Linda Boráros. Všechny postavy oblékla do současných kostýmů. Velmi citlivá je hudba Jakuba Kudláče. Nejprve zní tiché pizzicato, aby jen v některých vypjatějších scénách zazněl menší orchestr. Střízlivá scéna dává vyniknout hercům, dobrým nápadem je úvod hry na menším jevišti v pozadí. Nápadník Podkolesin hned na začátku dává najevo svůj problém, sekunduje mu sluha (Roman Nevěčný). Jako třetí přichází na menší jeviště dohazovačka Tekla v podání Petry Lorenc. Jejímu temperamentnímu a přesvědčivému líčení osobnosti nevěsty nelze odolat. Přesto nápadníka „dotlačí“ k nevěstě až jeho přítel Kočkarev, na jevišti ztělesněný skvělým Tomášem Šulajem. Svým hereckým šarmem a peprným textem dokáže dohazovačku porazit. Na otevřeném již velkém jevišti pak vidíme starší radiopřijímač a slyšíme elektrický zvonek, tedy opět současnost.

Divák vychutnává scény, kdy nápadník neustále váhá, zdali se oženit a v rozhodujících okamžicích se zdráhá jít k nevěstě. Hereckým koncertem jsou dialogy ústřední dvojice. Tereza Groszmannová a Bedřich Výtisk naplno využívají svůj komediální talent. Legraci umocňuje starý mládenec-nápadník Podkolesin ve spodním mužském prádle. Autorovi budiž ke cti slavná scéna nevěsty přemítající, kterého ze čtyř nápadníků vybrat. Groszmannová dala nejen této scéně „šťávu“ a kromě toho předvedla, že docela slušně hraje na housle. Potěšení posílají z jeviště i další zmínění nápadníci. Poněkud omezeného úředníka Omeletu zajímajícího se především o věno hraje Michal Bumbálek, jemuž konkuruje přehnaně sebevědomý vysloužilý námořník Semelev. Výborně interpretovaný Petrem Bláhou, jemuž role fanfarónů nejsou cizí. Ivan Dejmal je, jak předepsal autor, poněkud křečovitým a málo zajímavým nápadníkem Onučkinem. Hereckou jedenáctku doplňují ještě Jana Štvrtecká coby nevěstina teta Arina, také s nápadnější parukou, a Jan Grygar jako rozvážný majitel krámu Starikov. Nenápadnou služebnou Daňašu hraje jako jediná hostující Michaela Skalová.

Inscenace patří k tomu nejlepšímu, co jsme na prknech Mahenova divadla v uplynulých letech viděli. Snad by jí slušel jen trochu rychlejší spád po přestávce.

Uvádění hry ruského klasika snad může vyvolávat otázky, zdali je to vhodné v době ruské agrese vůči Ukrajině. V programové brožuře k inscenaci Ženitba odpovídá dramaturg Vít Kořínek. Píše, že bychom se něčeho takového „v žádném případě neměli apriori vzdávat“. V jeho stati i ve třech dalších (též od překladatelů Jaroslava Vostrého a Zuzany Sílové) se dozvíte zajímavé podrobnosti nejen z Gogolova života a tvorby. Také o jeho rozporuplné osobnosti, ostatně rozporuplnost je i obsahem Ženitby. Autor sám měl k takové povaze sklony. Řadíme ho k ruským klasikům, ale pocházel z Ukrajiny, kde se narodil jako syn vzdělaného statkáře v roce 1809. K Ukrajině a jejímu folkloru se celý život hlásil. I v tom je pro nás hra aktuální.

Autor článku:
Fotografie:
Facebook Národního divadla Brno. Na snímku (zleva) ústřední trojice: Bedřich Výtisk, Tomáš Šulaj a Tereza Groszmannová.