Zatmění bude stokrát dražší
Prof Druckmüller a osmadvacet výzkumných pracovníků a studentů brněnského Vysokého učení technického představili v minulých dnech veřejnosti první výsledky z letošní srpnové expedice za slunečním zatměním. Jsou součástí výzkumného úkolu Zkoumání fyzikálních procesů určujících koronální struktury a zdroje slunečního větru na základě pozorování záření těžkých iontů během úplných zatmění Slunce…
Název je to složitý a neméně složitá je cesta k obrázku Slunce zakrytého Měsícem… Když se podíváte pozorně, uvidíte v levé dolní části obrázku růžovou protuberanci, výstřel chladnější, ale velmi husté sluneční hmoty, kterážto většinou spadne zpět do sluneční koróny, ale někdy dorazí až k Zemi a způsobí geomagnetické bouře, polární záře a ovlivní satelity nebo GPS…
A když se podíváte ještě pozorněji, můžete na temném měsíčním disku vidět všeliké šmouhy – to na Měsíc dopadá sluneční světlo odražené od Země…
A pak vidíte stříbrné víry a výstřely… to je koróna, viditelná jen při zatmění Slunce. Tvoří ji protony – jádra vodíku, a elektrony, ale také atomy mnoha dalších prvků, kyslíku, helia, sodíku, uhlíku a ionizovaného železa, a to potom v počítači prof. Druckmüllera vznikají krásné barevné snímky (viz Brnožurnál – sekce Zatmění slunce). Na podobné barevné snímky z nynějšího srpnového zatmění si ještě počkáme, je to další fáze výzkumu… Počítačové zpracování je jedinečným know-how pana profesora a těží z něj i Havajská univerzita a Astronomický institut v Honolulu, s nímž VUT spolupracuje. „Díky naší šikovnosti a americkým financím vznikl výzkum, který ukázal, že během slunečného zatmění lze získat obrazy, které není možné ani v současné době pořídit žádným způsobem z kosmického prostoru,“ říká prof. Druckmüller.
Ale letošní výzkumnou úrodu doplnil ještě jeden zajímavý úkaz, díra v koróně… (na obrázku vpravo dole). V ní se magnetické siločáry nevracejí ke Slunci, ale pronikají hluboko do vesmírného prostoru. Sluneční vítr, což je proud elektrických částic, proniká i k nám a ruší radiové spojení nebo navigační systémy a třeba i v našich zeměpisných šířkách uvidíme polární záři…
Z fyzikálního hlediska je tu ještě jedna zajímavost, teplota oněch proudů slunečního plazmatu v koróně je jeden až tři miliony stupňů, přičemž teplota povrchu Slunce je asi 5500 stupňů Celsia. Je to jeden z dosud nerozlousknutých oříšků slunečního zkoumání.
Prof. Druckmüller poprvé vyjel za slunečním zatměním se svou ženou a spolupracovnicí Zuzanou před šestadvaceti lety jako turista, vybaven fotoaparátem s pradávným sovětským objektivem… V roce 2017 měl tým prof. Druckmüllera k dispozici šest fotoaparátů, jimiž pořídil 287 snímků, nyní byl vybaveni patnácti fotoaparáty, čtyřiceti chlazenými kamerami, 55 objektivy a dvaceti řídícími noteboky a nově i motorickým ostřením manuálních objektivů. To motorické řízení probíhá tak, že objektivy jsou poháněny motorky a zaostřují se v počítači. „To přípravu přístrojů usnadňuje, zejména když se rychle mění počasí,“ říká jeden z autorů inovace, matematik Pavel Štarha. Dodejme, že výzkumníci získali letos přibližně čtyři terabajty dat, což odpovídá objemu přibližně jednoho milionů fotografií v běžném mobilním telefonu. A to přesto, že tým vyslaný na Island bojoval s mračny a deštěm… (Napínavé chvíle popsala ve svém deníku matematička Jana Hoderová. Lze jej nalézt na webových stránkách VUT). Většinu dat získali výzkumníci na stanovišti pod vrcholem dvoutisícimetrové hory Pico Trigoza v severním Španělsku.
Letošní srpnové cesty výzkumníků z VUT za slunečním zatměním jsou pokračováním projektu zmíněného v úvodu článku. Byl zahájen v březnu 2026 a potrvá do roku 2029. Je financován ministerstvem školství, které naň věnovalo devět milionů korun. Expedici finančně podpořila i Fakulta strojního inženýrství VUT.
Nic tedy nekončí a výzkumný tým VUT se vši pravděpodobností uvidíme i při dalším slunečním zatmění, které proběhne 2. srpna roku 2027. Pás totality, tedy místa, kde jej lidé uvidí, začíná ve Španělsku, vede přes Maroko, Alžírsko, Tunis, Libyi, Egypt, Saúdskou Arábii, Somálsko a Jemen, tedy přes mnohá nebezpečná území – a nejde jen o drahocenné přístroje. Už dnes výzkumníci hledají místa bezpečná, bezpochyby to opět bude Španělsko, ale dál… těžko říct. V zemích poměrně bezpečných jako je Egypt berou zatmění jako komerční příležitost. Už nyní avizují ceny ubytování a služeb… Budou stokrát vyšší než ty dnešní.
