Za žraloky do muzea
Bylo to kdysi, před dávnými lety, za války, to jsme byli s mladším bráškou rodiči přemístěni ze Vsetína, kde byl tatínek zaměstnán ve Zbrojovce, do Křenovic, dědiny u Slavkova… Vsetín se rodičům zdál nebezpečný, ve Zbrojovce se vyráběly součástky ke kulometům a flakům… flaky – to byly lehké protiletecké kanóny, které měly chránit větší města před nálety…
Je pravda, že i nad Vsetínem, ke konci války vídali jsme nejednou stříbrné svazy bombardérů, kol nichž poletovali stíhači… ale Vsetín byl zřejmě nad jejich rozlišovací schopnosti… mířili dál, prý někam nad Katowice…
Tak v těch Křenovicích jsem chodil do obecné školy. Za zahradami táhla se pole někam ke Zbýšovu a jednou, to už bylo k podzimu a pole byla zoraná, našel jsem tam malé bílé, vroubkované mušličky… Podívej babi, povídám, kde se tady vzaly… No tady, povídá babička, říká se, že tady bylo kdysi moře…
Popravdě, to bylo pro malého kluka velké překvapení – u Křenovic a moře?
Bylo, pravda, poměrně mělké, přesto však dost hluboké a rozlehlé, aby v něm žili žraloci a delfíni a želvy a koráli a mnoho dalšího. Podobalo se dnešnímu Středozemnímu, vzniklo po druhohorním vymírání (dinosaurů) před třiceti pěti miliony let a přebývalo zde třicet milionů let. U nás na Moravě a ve střední Evropě to byl výběžek oceánu, který se rozléval od Alp až po jižní Ural a zmizel, když se pevnina začala zvedat při vrásnění Alp a Karpat… Středozemní, Kaspické a Aralské moře jsou jeho pozůstatky…
Že mám pravdu, mohli jsme se přesvědčit v neděli 21. června, kdy Moravské zemské muzeum představilo veřejnosti model čelistí žraloka Otodus megalodon, jehož zuby se vzácně objevují v třetihorních sedimentech Moravy. Model je nyní součástí paleontologické expozice Zaniklý život na Moravě, kterou uvádí Dietrichsteinský palác na Zelném trhu. Bylo u toho hodně slávy a hemžení, probíhal zábavný i naučný program, který návštěvníky zavedl do mořských hlubin. Nádvoří paláce ožilo mořskými živočichy s dominujícím predátorem, obřím žralokem megalodonem. „Abychom si rozměry megalodona lépe představili, připravili jsme obrys jeho těla na dlažbě nádvoří. Odpoledne tělo žraloka vytvořili samotní návštěvníci. Dostali modrý balonek a z dronu jsme je vyfotili jako lidského žraloka,“ říká vedoucí Geologicko – paleontologického oddělení Moravského zemského muzea (MZM) Růžena Gregorová. Byla tam i výtvarná dílnička, výroba rybiček a mořského akvária, výroba přívěsků ze žraločích zubů, modelování s hlínou… V paleontologickém pískovišti mohli mladí přírodovědci objevovat zkamenělé zbytky třetihorních živočichů, sestavovali mořské ryby z velkých puzzle a mohli si sáhnout na žraločí kůži… K vidění byly žraločí čelisti, model největšího nalezeného zubu megalodona a jeho obratle a mnoho dalšího… Téměř všechno nyní zůstává součástí expozice Zaniklý život na Moravě. Brzy bude obohacena o další aktivity, do provozu tu uvedou digitální mikroskop a taky zahájí první etapu projektu Interreg AT-CZ GeoTT: „Cesta časem na rakousko-moravském pomezí“, ve kterém jsou zapojeni jako partneři Přírodovědné muzeum ve Vídni, Moravské zemské muzeum a Fosilní svět Stetten… ale o tom zase příště…
